|
|
Návrh elektronkového nf stereozesilovače
Dofek, Přemysl ; Rampl, Ivan (oponent) ; Káňa, Ladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá koncepcí nízkofrekvenčního elektronkového stereofonního zesilovače pro elektrofonickou kytaru. Zesilovač obsahuje dva samostatné koncové stupně s elektronkami EL34 ve třídě AB o výkonu 40W. Je vybaven dvěma kanály, korekcemi, paralelní efektovou smyčkou, přepínáním výkonu pomocí sníženého anodového napětí, volbou elektronkového nebo diodového usměrňovače. Předzesilovač je monofonní a stereofonie je dosaženo rozdělením signálu v efektové smyčce pomocí zařazeného efektu. Toto neobvyklé řešení se liší jak od klasických monofonních koncepcí, tak od stereofonních koncových zesilovačů, které předzesilovače neobsahují. Poskytuje však uživateli možnost stereofonie, aniž by musel dělit signál z nástroje ještě před vstupem zesilovače. Použitím monofonního efektového zařízení bude zvuk z reproboxu na jedné straně efektovaný, na druhé bez efektu, použitím stereofonního efektového zařízení bude zvuk z reproboxů na obou stranách efektovaný. Zesilovač lze použít i jako čistě výkonový stupeň, při zapojení externího předzesilovače do návratu efektové smyčky. U každého bloku zesilovače jsou diskutována možná řešení a pak vybráno to nejvhodnější. Největší pozornost je pak věnována návrhu a výpočtu síťového a výstupního transformátoru a ergonomickému rozložení prvků pro dosažení co největšího odstupu S/N. Obvody zesilovače byly simulovány v programu Micro-Cap 9.0 a Tonestack 1.3. Při konstrukci byl kladen důraz na správné stínění a vedení společného zemního vodiče. Po sestavení zesilovače byla prověřena jeho stabilita, změřeny kmitočtové charakteristiky pomocí osciloskopu a zkreslení pomocí distortion meteru.
|
|
|
Spínaný zdroj pro elektronový mikroskop
Jánešová, Daniela ; Szendiuch, Ivan (oponent) ; Hejátková, Edita (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá teorií spínaných zdrojů a konkrétního řešení pro část elektronového mikroskopu. Na začátku práce jsou uvedena různá řešení jednotlivých bloků spínaných zdrojů, jejich výhody a nevýhody a vhodnost pro elektronovou mikroskopii. V další části práce jsou popsány požadavky a navrhované schéma zapojení spínaného zdroje pro rastrovací část elektronového mikroskopu. V práci je řešeno technické provedení, realizace prototypové desky plošných spojů a ověření správné funkčnosti.
|
|
|
Spínaný zdroj pro elektronový mikroskop
Jánešová, Daniela ; Szendiuch, Ivan (oponent) ; Hejátková, Edita (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá teorií spínaných zdrojů a konkrétního řešení pro část elektronového mikroskopu. Na začátku práce jsou uvedena různá řešení jednotlivých bloků spínaných zdrojů, jejich výhody a nevýhody a vhodnost pro elektronovou mikroskopii. V další části práce jsou popsány požadavky a navrhované schéma zapojení spínaného zdroje pro rastrovací část elektronového mikroskopu. V práci je řešeno technické provedení, realizace prototypové desky plošných spojů a ověření správné funkčnosti.
|
|
|
Návrh elektronkového nf stereozesilovače
Dofek, Přemysl ; Rampl, Ivan (oponent) ; Káňa, Ladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá koncepcí nízkofrekvenčního elektronkového stereofonního zesilovače pro elektrofonickou kytaru. Zesilovač obsahuje dva samostatné koncové stupně s elektronkami EL34 ve třídě AB o výkonu 40W. Je vybaven dvěma kanály, korekcemi, paralelní efektovou smyčkou, přepínáním výkonu pomocí sníženého anodového napětí, volbou elektronkového nebo diodového usměrňovače. Předzesilovač je monofonní a stereofonie je dosaženo rozdělením signálu v efektové smyčce pomocí zařazeného efektu. Toto neobvyklé řešení se liší jak od klasických monofonních koncepcí, tak od stereofonních koncových zesilovačů, které předzesilovače neobsahují. Poskytuje však uživateli možnost stereofonie, aniž by musel dělit signál z nástroje ještě před vstupem zesilovače. Použitím monofonního efektového zařízení bude zvuk z reproboxu na jedné straně efektovaný, na druhé bez efektu, použitím stereofonního efektového zařízení bude zvuk z reproboxů na obou stranách efektovaný. Zesilovač lze použít i jako čistě výkonový stupeň, při zapojení externího předzesilovače do návratu efektové smyčky. U každého bloku zesilovače jsou diskutována možná řešení a pak vybráno to nejvhodnější. Největší pozornost je pak věnována návrhu a výpočtu síťového a výstupního transformátoru a ergonomickému rozložení prvků pro dosažení co největšího odstupu S/N. Obvody zesilovače byly simulovány v programu Micro-Cap 9.0 a Tonestack 1.3. Při konstrukci byl kladen důraz na správné stínění a vedení společného zemního vodiče. Po sestavení zesilovače byla prověřena jeho stabilita, změřeny kmitočtové charakteristiky pomocí osciloskopu a zkreslení pomocí distortion meteru.
|
host ::
RSS.